Úvod
V komunikaci se často soustředíme na to, co říkáme. Ale stejně důležité je i to, co říkáme beze slov. Ticho, gesta nebo mlčení mohou být někdy hlasitější než dlouhé věty.
Příběh z praxe
Při supervizi jedné manažerky jsme řešily, proč se jí nedaří rozhýbat tým, i když dává jasné pokyny. Vše říkala správně, stručně, srozumitelně, dokonce i s respektem. A přesto cítila, že tým nereaguje.
Když jsme situaci detailněji rozebrali, ukázalo se, že problém nebyl v obsahu jejích slov, ale v její řeči těla a v tónu hlasu. Byla unavená, nejistá, a to se přeneslo na lidi. Tým „četl“ její napětí a reagoval spíš na něj než na samotné instrukce.
Poučení
Komunikace není jen o tom, co říkáme, ale také jak. Slova tvoří jen část sdělení. To, co nás často „zradí“, je neverbální projev, tón hlasu, držení těla, ticho mezi větami. Pokud působíme nejistě, druhá strana to okamžitě vycítí.
